Milá Heleno, jak mám po porodu pečovat o své zdraví?
„Vážená rodino Harper, jsem čerstvá maminka a hledám pár rad, jak pečovat o své zdraví po porodu. Máte pro mne nějaké návrhy nebo tipy, které by mohly pomoci? Děkuji.“
Milá maminko,
Být matkou není snadné, dobrá rada je opravdu přínosem, ale každá matka sama objeví řešení na základě vlastních zkušeností.
Nicméně krém a přírodní oleje na bradavky mají ochranné vlastnosti. Kojenec je chráněn před nemocí řadou látek, které se nacházejí v mateřském mléce, takže je malá šance, že se tímto způsobem nakazí.
V důsledku toho není potřeba dezinfikovat prsa před každým kojením. Otírání bradavek teplou vroucí vodou jednou nebo dvakrát denně bude ve fázi kojení postačující.
Používání sycené vody nebo mýdla se v tuto chvíli se nedoporučuje, protože by mohlo způsobit vysušení a popraskání pokožky.
Před každým krmením by sis však měla řádně umýt ruce. Vysušení bradavky po nakojení dítěte můžeš předcházet nanesením několika kapek mléka na bradavku a její okolí. Jídlo u novopečené maminky značně přispívá k produkci mléka.
Doporučuje se vyhýbat se dietám a lékům, které slibují rychlé hubnutí. Ve srovnání s ženami, které nekojí, je pro čerstvé maminky hubnutí jednodušší. Příjem vody je klíčem ke zvýšení produkce mléka. Maminky by měly vypít 2,5 až 3 litry vody denně.
Je to dáno tím, že mléko je složeno převážně z vody. Maminky by rovněž neměly vynechávat jídla a kouřit ani pít alkohol.
Rovněž se doporučuje konzumovat méně čaje a kávy a raději pít bylinné čaje.
Milá Helen, mám mít obavy, protože mé děťátko již nechce pít své oblíbené mléko?
„Milá Helen, mám 10měsíčního chlapečka. Je veselý a hezky prospívá. Vzhledem k tomu, že jsem na začátku neměla dost mléka, dokrmovala jsem ho i jiným mlékem. Po třetím měsíci jsem už neměla žádné mléko, takže jsem používala kojenecké mléko. Bylo to jeho oblíbené, ale od minulé neděle ho odmítá. Stěží vypije 30–80 ml mléka. Ostatní potravu přijímá bez problémů. Helen, mám důvod k obavám?“
Milá maminko,
s pokusem o kojení alespoň pár měsíců jsi odvedla dobrou práci.
Pokud jsem to správně pochopila, tvé dítě pilo upravenou mléčnou formuli, kterou nyní odmítá. Vyzkoušej jiného výrobce nebo obyčejné kravské mléko. Pokud i to odmítne, stále není důvod k obavám.
Zkus jej smíchat s dětskou kaší, rozšlehat v pudinku, ve vařené krupici, rýžovém nákypu atp. Doporučuji také používat jogurt, kefír a další mléčné výrobky.
Může se také stát, že dítě bude upravenou mléčnou formuli odmítat po určitou dobu a poté ji znovu začne přijímat.
Měla bys to občas zkusit znovu, protože nikdy nevíš, kdy tě příjemně překvapí.
Milá Helen, jak mohu mému muži pomoci překonat strach z nošení našeho děťátka?
„Milá rodino Harper, můj manžel má stále obavy z nošení našeho 5měsíčního miminka v náručí. Snažila jsem se mu pomoci překonat strach z chování dětí, protože už jsem se to naučila, přestože jsme se oba zpočátku báli, že dítě nedržíme správně, ale on se učit nechce. Nejsem si jistá, jestli je to odmítání jeho nové rodičovské role, strach, že dítěti ublíží, nebo strach z toho, že ho nebude správně držet. Vím, že miluje jak dítě, tak mě, ale jsem z této situace opravdu frustrovaná. Jak mu mohu pomoci překonat jeho strach?“
Milá maminko
,Zkus s ním mít trpělivost i přes to, že tě situace frustruje. Někteří otcové se cítí připraveni a kompetentní pro svou novou roli od samého začátku, někteří však nikoliv.
Výzkum ukazuje, že zapojení otců do značné míry závisí na matčině důvěře v schopnosti otce, takže otcové, kteří dostávají od matky pozitivní zpětnou vazbu, se zapojují rychleji. Z toho, co vidím, mu již teď vysíláš pozitivní zprávy a pomáháš mu překonat strach – jen buď v tomto chování důsledná.
Miminko brzy zesílí (dokáže udržet hlavičku a trup, samo se posadit atd.), což bude hrát ve váš prospěch, protože manželův pocit, že je miminko křehké, se bude postupně měnit, což mu jistě pomůže překonat strach.
Někdy je strach jednoduše způsoben nedostatkem znalostí, takže by bylo užitečné promluvit si s odborníkem, který mu dále vysvětlí, že děti nejsou tak křehké a slabé, jak si rodiče mohou myslet.
Někdy má vnější autorita větší vliv na změnu přesvědčení, takže není na škodu vyzkoušet i tuto možnost.
Milá Helen, jak uspat mé děťátko?
„Milá rodino Harper, nedávno jsem si všimla, že moje děťátko je v poslední době před spaním nervózní. Předtím můj syn usnul
během několika minut, ale nyní pláče, a to hodně hlasitě. Je mu 15 měsíců. Máte pro mne nějakou radu?“
Milá maminko,
za předpokladu, že jsou odstraněny všechny pochybnosti o případných zdravotních problémech (např. růst zubů, infekce atd.), které jsou dle nepsaného pravidla horší v noci, je zmíněné chování zcela normální a naprosto přirozená reakce u dítěte jeho věku.
V tomto věku většina dětí nechce jít spát. Základními důvody jsou strach dítěte, že nebude s rodiči, že ztrácí čas na hraní, strach ze tmy a že tam rodiče nebudou, až se probudí.
Pokud mu to bude umožněno, bude se dítě snažit v noci zůstat vzhůru a používat k tomu stovky různých způsobů. Pokud je však zaveden denní rytmus a existuje daný čas na spaní, bude o problém méně.
Jinými slovy, důslednost zajistí dítěti uklidňující pocit bezpečí, takže pokud mu v životě nastolíte pravidelný rytmus, naučí se, že na vše existuje vhodné místo, čas a postup. Přestože existuje mnoho metod, jak přimět dítě usnout, vytvoření spánkového režimu je považováno za jednu z nejúčinnějších, vyžaduje však nejvíce času a úsilí.
Tato metoda znamená zavést večerní rituál před spaním, případně dát dítěti jasně najevo, kdy je čas jít spát.
Obvyklý večerní rituál, který má dobré výsledky, je koupání, oblékání, krmení, pohádka na dobrou noc, pusinka a uložení do postele. Samotná příprava musí probíhat v klidné atmosféře. Aby dítě nějak překonalo své trápení a dodalo se mu určitého pocitu výběru, nech jej v rámci rituálu vybrat pyžamo, pohádku na dobrou noc nebo hračku, kterou si přinese do postele.
Uspokojením potřeb dítěte mu pomůžete překonat úzkost z odloučení od vás. Pokud děťátko pláče i poté, co odejdeš z místnosti, zůstaň vedle něj ještě chvíli, dokud se neuklidní a neusne.
Pokud se pláč po pár minutách opakuje, jdi ho políbit, řekni mu, že jsi tam, ale je čas spát. Nebuď frustrovaná, nezlob se na své dítěte, ani jej netrestej.
Samozřejmě musíš mít smysl pro rovnováhu a nesmíš dovolit, aby pánem bylo dítě. Buď něžná a vřelá, avšak pevná. Ve chvíli, kdy si uvědomí, že jsi stanovila jasné hranice a nevzdáváš se, bude mít pocit, že ve tebe může mít větší důvěru a tím i jistotu.
Je také důležité vědět, že spánkové návyky dítěte do značné míry závisí na celé rodině.
Tvoje ratolest jistě nějaký čas neusne, pokud bude v tu dobu v domácnosti stále rušno. Je proto nezbytné, aby bylo během večerů a nocí ticho, aby se dítě naučilo, že v noci se spí a nic jiného.
Pokud budeš důsledná a budeš pokračovat v dodržování svých postupů noc za nocí, dítě začne toto chování postupně vzdávat a přijímat spánek tak, jak jemu i tobě vyhovuje.
Milá Helen, je normální, že mé děťátko neleze po čtyřech?
„Milá rodino Harper, je normální, že moje miminko, kterému už je 9 měsíců, stále neleze po čtyřech? Když ji položím na bříško, začne plakat. Je tomu tak už od jejího narození. Jakmile ji položím na břicho, začne plakat a dá jasně najevo, že na břiše být nechce. Co mám dělat?“
Milá maminko,
pohybový vývoj dítěte probíhá podle určitého řádu a pravidelnosti.
Zatímco věk, ve kterém je určitá pohybová aktivita zvládnuta, se může u každého dítěte lišit (např. některé děti začnou chodit dříve a některé později), pořadí výskytu těchto dovedností je univerzální.
To znamená, že motorické dovednosti se u každého dítěte rozvíjejí ve stejném pořadí (např.všechny děti nejprve zvládnou zvednutí hlavy a trupu před tím, než se posadí; všechny děti zvládají sezení a následně chůzi atd.).
Jediná motorika, která není univerzální a nevyskytuje se u každého dítěte, je lezení. Ve skutečnosti asi 6 % dětí tuto fázi jednoduše vynechá a místo lezení používá jiné metody – převalování, ležení na břiše, dokonce i posunování se zadečkem (známé jako opičí lezení). Pokud tedy tvoje devítiměsíční děťátko stále neleze, není třeba se obávat ani jej k této motorické činnosti nutit.
Je možné, že se tato fáze brzy objeví (obvykle nastává mezi 7. a 9. měsícem) nebo ji prostě přeskočí. Důležité je však dbát na to, aby vývoj motoriky dítěte byl správný a odpovídající jeho věku.
To lze zjistit podrobným vyšetřením dětským lékařem. V tomto období je většinou důležité, aby dítě mohlo poznávat své okolí po svém a posilovalo tělo k chůzi.
Obecně platí, že v devátém měsíci by dítě mělo být schopné sedět zcela samostatně a bez opory. Je možné, že občas ztratí stabilitu, ale mělo by být schopné se vyrovnat pomocí rukou. V tomto věku také děti začínají používat nohy a kolena, dělat poskakující pohyby, což je přípravná činnost pro lezení a stavění a nakonec chůzi.
Milá Helen, jak poznám, že moje děťátko správně spí?
„Milá rodino Harper, mám dilema a doufám, že mi můžete pomoci – pokud dítě spí pořád na stejné straně, může se mu tvarovat hlavička? Svého chlapečka ukládám ke spánku na břicho, ale už je velký a otáčí se sám, takže chce často spát na zádech. Mám si dělat starosti a poslouchat ostatní maminky, které říkají, že se mu hlava může zploštit?“
Milá maminko,
hlavička miminka se z polohy spánku jen stěží zploští, zvláště v dnešní době, kdy jsme v životě miminka všichni maximálně přítomni a plně sledujeme jeho růst a vývoj.
Problém může nastat pouze v případě, že má miminko „měkké“ kosti (rhinitida), což pozná každý dětský lékař.
Jen musíš své miminko pravidelně brát na prohlídky, kde bude pod odborným dohledem, a nemusíš se bát.
Co se týče polohy při spaní, miminka si rychle vyberou polohu, která jim vyhovuje, a my jsme tu od toho, abychom je podpořili.
Milá Helen, jak poznám, že se moje dítě snaží upoutat naši pozornost?
„Milá rodino Harper, mému synovi jsou 4 roky a stále ještě špatně vyslovuje slova. Poslední dobou komolí slova ještě více než dříve. Zajímalo by mě, jestli je hlavním důvodem žárlivost, protože máme v rodině další dítě – miminko mé švagrové. Myslím, že tohle může být jeho způsob, jak se snaží upoutat naši pozornost?“
Milá maminko,
každá změna v chování dítěte vyžaduje zjištění hlavního důvodu. Někdy může být užitečné pozorovat okolnosti, které mění chování dítěte, nebo co tomu předchází (co bylo komu řečeno a jakým způsobem, kdo další
byl přítomen atd.).
Chceš-li zjistit, zda se skutečně jedná o žárlivost, věnuj pozornost tomu, zda ke změně řeči dochází pouze v situacích, kdy je přítomno druhé dítě, nebo když o něm ostatní mluví.
Jaká je reakce členů rodiny v přítomnosti miminka (Nevšímají si jej? Má pocit, že si jej nevšímají?) a jaké jsou reakce okolí na jeho chování v těchto situacích.
Pokud zjistíš, že toto chování je specifické daným okolnostem (objevuje se pouze za těchto okolností), jedná se pravděpodobně o případ regresivního chování, ke kterému dochází v reakci na ztrátu pozice, kterou dítě dříve mělo, a ztrátu pozornosti, kterou mu věnovali dospělí.
Tyto reakce jsou však pro děti tohoto věku (a dokonce i starší děti) zcela běžné a normální. Důležité je dát mu dostatek času, aby se adaptovalo na novou situaci, ve které se musí dělit o pozornost dospělých s miminkem, a dávat mu stále najevo, jak je pro všechny důležitý a že jeho místo v rodině není ohroženo.
Regresivní chování obvykle trvá jen nějakou dobu a ustoupí, když dítě znovu získá pocit bezpečí a stability svého postavení.
Je však důležité, aby toto chování nebylo podporováno tím, že budete dítěti v těchto situacích věnovat zvláštní pozornost, ale spíše byste měli naznačit, že jeho pozice není ohrožena (milujete ho, je důležitý atd.) za jiných okolností (když se chová jako obvykle).
Je také velmi důležité, abyste ho nikdy nekritizovali za regresivní chování, ale zdůrazňovali výhody plynoucí z toho, že je starším bratrancem (např. je velký chlapec a umí mnoho věcí, které malé děti nedokážou).
Pokud však zjistíš, že se nejedná o chování specifické daným okolnostem, bylo by jistě užitečné (a nutné) kontaktovat specialistu na řeč, aby určil nejúčinnější způsoby, jak obtíže v řeči překonat.
Milá Helen, jak mohu pomoci svému děťátku, aby jedlo více a začalo s pevnou stravou?
„Milá rodino Harper, mé děťátko velmi málo jí. Dětská lékařka mi řekla, že od půl roku už může a mělo by začít žvýkat pevnou stravu. Kdykoli mu ale podám cokoliv rozmačkaného vidličkou nikoliv v mixéru, začne se dusit. Má také velmi malou chuť k jídlu. Co mám dělat? Předem děkuji za pomoc.“
Milá maminko,
tvá dětská lékařka má pravdu, protože 6měsíční miminko by mělo jíst pevnou stravu.
Chápu tvé obavy, protože je to tvoje první miminko, takže nemáš žádné zkušenosti, ale důležitější je, co máš – trpělivost a vůli.
Posaďděťátko do polosedu, do rozmixovaného jídla vlož menší počet malých pevných příkrmů (kousky cukety, polenty, banány) a krm své dítě lžičkou, která bude zpočátku obsahovat jen jeden nebo dva kousky malých pevných kousků. Pokud se miminko začne trochu dusit, neboj se, jsi tu pro něj.
Nakloň jej dopředu a pomocí malé lžičky vyjmi kousek jídla.
Ihned poté své děťátko uklidni (mluv s ním a usmívej se na něj) a poté pokračuj v krmení. Při dalším krmení v průběhu příštích dnů postupně snižuj množství rozmixovaného jídla a přidávej pevné kousky. Uspěješ, věřím ti! Co se týče chuti k jídlu, každý jsme jiný a pokud tvé miminko adekvátně přibírá, nemáš důvod k obavám.
MILÁ HELEN, JAK SE PŘESTAT OBÁVAT PŘI KRMENÍ MÉHO DĚŤÁTKA?
Milá rodino Harper, mému dítěti je 6 měsíců a stále ještě nezačalo jíst pevnou stravu. Nicméně i pomyšlení na příkrmy ve mně vyvolává neuvěřitelný strach. Bojím se, že se začne dusit. I když se dusí mým mlékem, je to pro mne strašné, protože nevím, jak reagovat. Myslím, že můj neustálý strach není odůvodněný, ale nedokážu hrozným obavám, které mě mučí, vzdorovat. Jak se mám přestat obávat?
Milá maminko,
nezapomínej mít při krmení děťátko v polosedě. Pokud se dítě začne dusit, jemně vytáhni jídlo z úst lžičkou nebo prsty.
Poté děťátko uklidni, dej mu vodu nebo čaj.
Pokud se zdá, že se dusí o něco víc, pokud kašle, rychle jej nakloň dopředu, znovu vyjmi kousky jídla a pak děťátko uklidni.