VÝCHOVA

„Milá rodino Harper, můj manžel má stále obavy z nošení našeho 5měsíčního miminka v náručí. Snažila jsem se mu pomoci překonat strach z chování dětí, protože už jsem se to naučila, přestože jsme se oba zpočátku báli, že dítě nedržíme správně, ale on se učit nechce. Nejsem si jistá, jestli je to odmítání jeho nové rodičovské role, strach, že dítěti ublíží, nebo strach z toho, že ho nebude správně držet. Vím, že miluje jak dítě, tak mě, ale jsem z této situace opravdu frustrovaná. Jak mu mohu pomoci překonat jeho strach?“

Milá maminko

,Zkus s ním mít trpělivost i přes to, že tě situace frustruje. Někteří otcové se cítí připraveni a kompetentní pro svou novou roli od samého začátku, někteří však nikoliv.

Výzkum ukazuje, že zapojení otců do značné míry závisí na matčině důvěře v schopnosti otce, takže otcové, kteří dostávají od matky pozitivní zpětnou vazbu, se zapojují rychleji. Z toho, co vidím, mu již teď vysíláš pozitivní zprávy a pomáháš mu překonat strach – jen buď v tomto chování důsledná.

Miminko brzy zesílí (dokáže udržet hlavičku a trup, samo se posadit atd.), což bude hrát ve váš prospěch, protože manželův pocit, že je miminko křehké, se bude postupně měnit, což mu jistě pomůže překonat strach.

Někdy je strach jednoduše způsoben nedostatkem znalostí, takže by bylo užitečné promluvit si s odborníkem, který mu dále vysvětlí, že děti nejsou tak křehké a slabé, jak si rodiče mohou myslet.

Někdy má vnější autorita větší vliv na změnu přesvědčení, takže není na škodu vyzkoušet i tuto možnost.

„Milá rodino Harper, nedávno jsem si všimla, že moje děťátko je v poslední době před spaním nervózní. Předtím můj syn usnul
během několika minut, ale nyní pláče, a to hodně hlasitě. Je mu 15 měsíců. Máte pro mne nějakou radu?“

Milá maminko,

za předpokladu, že jsou odstraněny všechny pochybnosti o případných zdravotních problémech (např. růst zubů, infekce atd.), které jsou dle nepsaného pravidla horší v noci, je zmíněné chování zcela normální a naprosto přirozená reakce u dítěte jeho věku.

V tomto věku většina dětí nechce jít spát. Základními důvody jsou strach dítěte, že nebude s rodiči, že ztrácí čas na hraní, strach ze tmy a že tam rodiče nebudou, až se probudí.

Pokud mu to bude umožněno, bude se dítě snažit v noci zůstat vzhůru a používat k tomu stovky různých způsobů. Pokud je však zaveden denní rytmus a existuje daný čas na spaní, bude o problém méně.

Jinými slovy, důslednost zajistí dítěti uklidňující pocit bezpečí, takže pokud mu v životě nastolíte pravidelný rytmus, naučí se, že na vše existuje vhodné místo, čas a postup. Přestože existuje mnoho metod, jak přimět dítě usnout, vytvoření spánkového režimu je považováno za jednu z nejúčinnějších, vyžaduje však nejvíce času a úsilí.

Tato metoda znamená zavést večerní rituál před spaním, případně dát dítěti jasně najevo, kdy je čas jít spát.

Obvyklý večerní rituál, který má dobré výsledky, je koupání, oblékání, krmení, pohádka na dobrou noc, pusinka a uložení do postele. Samotná příprava musí probíhat v klidné atmosféře. Aby dítě nějak překonalo své trápení a dodalo se mu určitého pocitu výběru, nech jej v rámci rituálu vybrat pyžamo, pohádku na dobrou noc nebo hračku, kterou si přinese do postele.

Uspokojením potřeb dítěte mu pomůžete překonat úzkost z odloučení od vás. Pokud děťátko pláče i poté, co odejdeš z místnosti, zůstaň vedle něj ještě chvíli, dokud se neuklidní a neusne.

Pokud se pláč po pár minutách opakuje, jdi ho políbit, řekni mu, že jsi tam, ale je čas spát. Nebuď frustrovaná, nezlob se na své dítěte, ani jej netrestej.

Samozřejmě musíš mít smysl pro rovnováhu a nesmíš dovolit, aby pánem bylo dítě. Buď něžná a vřelá, avšak pevná. Ve chvíli, kdy si uvědomí, že jsi stanovila jasné hranice a nevzdáváš se, bude mít pocit, že ve tebe může mít větší důvěru a tím i jistotu.

Je také důležité vědět, že spánkové návyky dítěte do značné míry závisí na celé rodině.

Tvoje ratolest jistě nějaký čas neusne, pokud bude v tu dobu v domácnosti stále rušno. Je proto nezbytné, aby bylo během večerů a nocí ticho, aby se dítě naučilo, že v noci se spí a nic jiného.

Pokud budeš důsledná a budeš pokračovat v dodržování svých postupů noc za nocí, dítě začne toto chování postupně vzdávat a přijímat spánek tak, jak jemu i tobě vyhovuje.